V poslední době čím dál více majitelů balkjonů dokáže kombinovat okrasnou a užitkovou funkci rostlin, především pak bylinek. Pěstování zeleniny na balkoně je však čím dál více populární, nejen z ekonomických , ale i enviromentálních důvodů. Jedním z druhů zeleniny, který takto můžeme pěstovat, je i čínské zelí.
Země Dálného východu pěstují zcela odlišné košťáloviny, než zná Evropa. Jsou však jemnější, kratší vegetační doby, salátového charakteru, přičemž vyhovují požadavkům na chutnou, zdraví vyhovující úpravu. U nás se osvědčila především forma tvořící hlávky. Všeobecně se v evropských jazycích označuje jako čínské zelí i když jde o rozdílné formy podle některých až o odlišné druhy. Hlávky zavíjející se nazýváme pekingským zelím. Pěstuje se v severních oblastech Číny na rozdíl od typů, tvořících listové růžice neuzavřené.
Čínské zelí má požadavek na zvýšenou vlhkost vzduchu i půdy. Daří se mu i ve vyšších polohách, kde často bývá pěstování úspěšnější, než v sušších nížinách. Pěstování není náročné. Protože však čínské zelí vzniklo v jiných zeměpisných šířkách s odlišnou délkou dne, než je v létě u nás, je třeba vzít tuto okolnost v úvahu. Rozhoduje o úspěchu pěstování.
Z běžného jarního výsevu v březnu až květnu přichází u nás do období dlouhého dne, netvoří hlávku, vybíhá do květu a semene, což můžeme využít i pro rozmnožení. Rostliny se zavinutými hlávkami vyžadují pěstování za kratšího dne. Nejjednodušší je z výsevu okolo 15. července. Tento termín byl mnohokrát prověřen. S výsevem se zbytečně neopoždujeme, abychom využili vegetační doby. Trvá u nás pro tento druh zeleniny 3 měsíce, takže sklizeň přichází již do doby prvních mrazů, které však snáší, pokud nejsou souvislé.
Pěstuje se z přímého výsevu na záhon i ze sazenic. Zpravidla se řídce vysévá do 40 cm řádků, jednotí se na 25—30 cm. Po dešti lze přebytečné rostlinky, pokud jsou ještě malé, přesazovat. Kritické období je po výsevu při vzcházení. V létě se vyskytuje množství dřepčíků a blýskáčků, kteří za suchého počasí snadno malé rostlinky zničí. Osvědčené je časté kropení vodou několikrát denně. Vlhké prostředí dřepčíci nesnášejí, zatímco čínskému zelí prospěje. V současné době máme proti těmto škůdcům vynikající chemickou ochranu v přípravcích Actellic 50 EC (ve sprayi), Elocron WP 50, Gardona 50 WP.
Čínské zelí se rychle vyvíjí, žádá půdu humózní s přijatelnými živinami. Před výsevem či výsadbou rozhodíme na čtvereční metr půdy 50 g Cereritu, v případě pěstování v nádobách na balkoně pak můžeme použít i organická hmojiva – třeba kompost. V případě slabšího růstu ještě kulturu podpoříme 10 g ledku vápenatého, nejlépe v roztoku, asi 3 až 4 týdny po vzejití.
Se sklizní se začíná již od konce září, postupnou probírkou. Před silnějšími mrazy chráníme překrytím fólií. Pod fólií se čínskému zelí daří výborně díky zvýšené vlhkosti, takže toto prostředí lze doporučit i od začátku kultury. Prověřenou a doporučenou odrůdou je ‘Nozaki‘, zavíjí pevné hlávky, listy nemají chloupky. Při přípravě pamatujme, i když se jmenuje tato zelenina zelí, že se upravuje jako salát za syrová. Po odlomení obalových listů se válcovitá hlávka snadno krájí na nudličky. Na salát se upraví podle volby s různými zálivkami, případně i ve směsi s jinými druhy.
