Kebrlík setý (Anthriscus cerefoliurn) považujeme za typické zelené koření s použitím hlavně v čerstvém stavu. Je jednoletou rostlinou z čeledi okoličnatých. Množí se pouze semeny. Pro účely domácnosti stačí na zahrádce pěstovat pouze několik málo rostlinek, a tudíž je vhodný i pro pěstování vě větších nádobách – na terase nebo balkoně. Poněvadž má kerblík rychlý vývoj, brzy po vytvoření bohaté listové růžice přechází do etapy kvetení a zrání semen. V pozdější době, když má již vytvořenou lodyhu, nejsou listy tak svěží. Proto je výhodné postupnými výsevy obnovovat porost pro jeho nejlepší stav, tj. bohatých listů.
Podle rozborů bylo zjištěno v předpěstovaných svěžích listech v jarním období od 120—135 mg vitamínu C. Též je přítomen vitamín A od 8 do 14 mg%. Sušením listů se jemnost vůně podobné anýzu velmi rychle ztrácí. Doporučujeme proto využívat listy k ochucení potravin pouze v čerstvém stavu.
Pro pěstování na listy vyséváme semena do hustších řádků (asi 25 centimetrů) do hloubky 1 cm. K rychlému použití listů lze kerblík snadno pěstovat v truhlíku nebo květináčích umístěných za oknem či na balkóně. Semeno kerblíku klíčí prakticky velmi rychle, když má dostatek vláhy a vytváří v dalším růstu bohatou listovou růžici. K brzkému jarnímu odběru listů můžeme vysévat kerblík i na podzim od září, kdy snadno přezimuje a na jaře při prvnich příznivějších teplotách půdy ob-novuje růst a vytváří první listy. Zde pak vhodnými kryty ze skla nebo umělých plastických hmot udržíme růst dlouho do podzimu a opět před rychlíme listy brzy na jaře.
V příznivých podmínkách můžeme postupně očesávat listy již za 6 týdnů od doby výsevu. Pro další pěstování je výhodné si ponechat několik řádků vysetých do širší vzdálenosti (až 35 cm) na sklizeň semen. V době zhnědnutí rostlin a zčernání plodů (dvojnažky po rozpolcení představují semena) sežneme celé rostliny a svážeme do snopků. Později po úplném seschnutí natě omlátíme semena na rozložené plachtě a semeno přečistíme na řídkém sítě.
Krátkost vegetace vždy z nového výsevu nedovoluje napadení žádnou chorobou a kerblík také nemá škůdce. Proto se zde obzvláště z hygienického hlediska pro bezprostřední konzum listů — abychom zabránili vzniku případných reziduí — vystříháme použít jakékoliv chemické ochranné přípravky.
Využití Kerblíku v kuchyni
Použití kerblíku k ochucení potravy bylo již dávno známé jak Řekům a Římanům a pravděpodobně i obyvatelům usídleným v Asii. V současné době se hojně pěstuje ve Francii, Anglií a USA. Vedle petrželky a pažitky by nyní kerblík neměl chybět v žádné kuchyni, pro své široké využití. Podle vzhledu hustoty listů jimi zdobíme pečená masa a ryby. Jemně sekané listy přidáváme do polévek, omáček a marinád, na chlebíčky, do vaječných jídel, do tvarohu neb pomazánek či do bylinkového másla. Kombinace předešlých zelených koření lze volit libovolně podle vlastní chutll. Ve větším množství natě kerblík příznivě ovlivňuje trávení. Pokud se kerblík v suchém stavu přidává do dalších rostlinných koření na opékaná masa, je nutno nať po usušení chránit před přístupem vzduchu a vypařování jemné silice z listů. K rozdrolení listů přistoupíme bezprostředně před vlastní úpravou pokrmu. Též rozdrcené listy chráníme v těsně uzavřených kořenkách.