Růže, které patří k nejkrásnějším květinám našich zahrad i sadů, jsou v mnoha přírodních druzích rozšířeny téměř po celém světě, počínaje severskými krajinami a horskými polohami na jihu konče. Ze své domoviny si kromě určitých požadavků na podnebí, polohu i půdu přinášejí mnoho rozličných vlastností, které se projevují zejména při šlechtění a v zahradnické kultuře. Některé druhy přírodních růží jsou rozšířeny ve velkých oblastech, např. náš domácí šípek. Výskyt dalších druhů je omezen pouze na menší okruh a některé se dokonce objevily pouze na jediném místě na světě. Mnoho druhů těchto původních růží z různých končin přispělo některými ze svých osobitých vlastností, odolností vůči mrazu, nebo různým chorobám, barvou, vzrůstem, olistěním, otrněním apod. při šlechtění ke kráse í zdraví dnešních královen květin — růží.
Růže byly pěstovány a zušlechťovány od nepaměti, a bezpochyby patří už po léta mezi královny malých předzahrádek. Pokud projedete nějakou vesnicí, jistě alespoň před jedním domem najdete malý záhon s růžemi. Mezi našimi zahrádkáři je mnoho ctitelů a pěstitelů růží, avšak již mnohem méně je těch, kteří jim vedle běžného ošetření a náležité výživy dovedou zajistit zdravý vzrůst a v případě napadení chorobami a škůdci také patřičné ošetření. Růže, stejně jako ostatní rostliny, jsou občas napadány různými nemocemi a škůdci. Každý pěstitel však má možnost těmto chorobám čelit. Čím má vhodnější polohu, půdu a celkové prostředí a tedy i zdravější růže, tím méně je pravděpodobné napadení. Aby byly růže na zahrádce zdravé a krásné, je nutno věnovat jim zejména během vegetace určitou péči, spočívající především v častějším okopávání, opatrné zálivce a také ve správné výživě.
Pěstování růží
Růžím nejlépe vyhovuje slunná,vzdušná poloha a kyprá, nepříliš lehká půda s obsahem vápna. Za suchého počasí je nutno růže zalévat; zálivka má být raději méně častá, zato však důkladná a ne v době největšího vedra. Nejvhodnější je střídání zálivky s mělkým okopáváním. Vždy však musíme dávat pozor, abychom nestříkali růžím na listy, čímž předcházíme různým chorobám, hlavně růžovému padlí. K nejzávažnějším příčinám špatného zdravotního stavu růží patří především stálé mokro v důsledku špatného odvodnění, hlavně v zimě, dále, přehnojování a také používání nesprávně smíšených hnojiv. Hnojení v létě není vždy nutné. Růžím škodí tekuté hnojení rozředěným obsahem žump, které ostatně není ani hygienické. Nadbytek dusíku v půdě způsobuje nadměrný, nezdravý vzrůst a bývá častou příčinou různých chorob růží. Pro dobrý zdravotní stav keřů je vedle správného ošetřování důležitá také ochrana proti mrazu.
Choroby růží
I když se budeme o naše růže pečlivě starat a vyloučíme všechny nepříznivé činitele, stále ještě zůstávají další vlivy, zejména klimatické, se kterými musíme při pěstování růží počítat a které nelze ve většině případů nijak ovlivnit. Nepříznivé povětrnostní podmínky, například dlouho trvající sucho s malou vzdušnou vlhkostí, nebo naopak teplé a vlhké počasí, a časté výkyvy teplot jsou mnohem příhodnější k šíření chorob, než počasí studené a suché. Není bez zajímavosti, že některé choroby, jako černá skvrnitost a rez se jen zřídkakdy vyskytují v průmyslových oblastech. Při napadení růží škůdci nebo chorobami máme vždy větší naději na úspěch, čím dříve je objevíme a přistoupíme k jejich potlačení.
- K nejrozšířenějším houbovitým chorobám patří známé růžové padlí. Veškeré růžím méně příznivé okolnosti podporují výskyt pravého padlí, nejvíce však rozhoduje odrůda a počasí, kdy jsou horké dny následovány studenými nocemi, provázenými bohatým rosením. Také v zahradách, uzavřených ze všech stran, a tam, kde jsou růže často postřikovány na list, se tato choroba vyskytuje mnohem častěji, než na slunných, vzdušných místech, kde jsou zalévány přímo ke kořenům. Při napadení růží padlím se nejprve na listech, výhoncích a poupatech objeví bílé skvrny s moučným povlakem. Při silném napadení jsou jimi jednotlivé části rostlin zcela potaženy. Později se tento bílý povlak změní v hnědavý plstěný potah, přičemž se výhonky, listy a poupata zcela zdeformují. Účinnými prostředky proti růžovému padlí jsou zejména sirnaté preparáty v různých formách. Jakmile objevíme na keřích první náznaky této choroby, posypeme za slunného, bezvětrného počasí růže práškovou sírou {SFINX), nebo některým sirnatým postřikem ve správné koncentraci (SULIKOL, SULKA, POLYBARIT), nebo některým z preparátů zahraniční výroby (KARATHANE, WEPSYN). Uděláme-li postřik příliš silný, vznikne škoda na listech. U náchylnějších odrůd, nebo v místech častého výskytu nutno stříkat pěhem vegetační doby každých 14 dnů. Aby se účinky síry skutečně projevily, musí být použita pouze při teplotách nad 18 °C. Pro úspěšný boj proti růžovému padlí by se měly keře růží stříkat již zjara, po sestřihnutí, a to nejen výhonky, ale i povrch země kolem keřů, velmi jemně a v dostatečné míře. Jakmile jsou keře olištěné, je nutno stříkat listy z obou stran. Nejlepší dobou pro postřik je podvečer, kdy je již slunce nízko. Za svitu slunce, je nebezpečí popálení listů.
- Kromě pravého růžového padlí se také vyskytuje nepravé padlí, které se projevuje tím, že je horní strana listů skvrnitá. Na spodní části listů jsou tyto skvrny bílo-šedé, jakoby porostlé vlněnou houbovitou plstí. Na výhoncích se objevují podobné zarostlé skvrny. Listy a výhonky v důsledku napadení odumírají. Nejlepší ochranou proti nepravému padlí je napadené části zničit a několikrát opakovat postřik měďnatým preparátem. Přitom je velmi důležité pečlivé dodržování dávkování měďnatých prostředků, jelikož růže jsou na měď velice citlivé.
- Černá skvrnitost růží, která patří k dalším, velmi nepříjemným chorobám, se vyskytuje od srpna a ve vlhkých letech již od konce června. Tvoří na listech — hnědé až fialově černé skvrny s paprskovitými okraji. Během květenství a po hlavním květenství vystupují nejdříve tyto skvrny jednotlivě a později hromadněji, až se nakonec spojují. Zde je velmi důležité stříkat ještě dříve, než dojde k napadení růží touto chorobou, neboť postřiky mají mít především preventivní účinek. Stříkat proti černé skvrnitosti v době, kdy již došlo k napadení, je vlastně pozdě, protože se šíří velice rychle. Stává se, že zcela zdravě vypadající růže jsou během 3—4 dnů zcela napadeny černými skvrnami s roztřepenými okraji. Je-li tato choroba zpozorována, je důležité udělat důkladný postřik v následujícím roce hned zjara. Jeden postřik však nestačí, je nutno opakovat jej v rozmezí asi 3 týdnů až do doby, kdy. poupátka ukazuií barvu. Po prvním květenství se musí postřik opakovat, aby byly uchráněny další přírůstky. Pro potírání této choroby je důležité již napadené části odstřihnout a zničit. Osvědčil se Novozir N 50 maxim do 1 %. Lze jej kombinovat s Fosfotionem.
- Rez růžová je nebezpečnou chorobou zvláště ú některých odrůd a při jednostranném zvláště statkovém hnojení, v místech zastíněných a vlhkých, kde se jí nejlépe daří. Nejprve se na spodní straně listů objeví žlutooranžové skvrny, které později zčernají. Listy nadále nemohou vykonávat svoji funkci, to znamená tvoření výživy a nové výhonky, které se objeví, mají narudlou barvu, jsou skleslé a nakonec usychají. Jakmile tato rez napadne keře růží, nelze učinit nic jiného, než spálit nejpostiženější rostliny a z méně napadených otrhat všechny napadené listy a spálit je. Nejjistější ochranou proti napadení je prevence, spočívající v postřiku měďnatými prostředky v době před vyrašením a později v opakovaném posypávání práškovou sírou, nebo postřiku sirnatými preparáty, přičemž je nutné dbát na to, aby byly postříkány i spodní části listu.
- K nejdůležitějším škodlivým činitelům růží z živočišné říše patří především známé mšice, ke kterým lze snad říci pouze to, že nemusejí být vždy jen zelené, ale také černé nebo hnědé. Při značnějším výskytu mšic se vytvoří na listech lesklý lepkavý povlak, který mšice vylučují. Na tomto lepu se pak usazují různé rzi a plísňové choroby. Mšicemi se živí larvy slunéčka sedmitečného a proto se nemají šedé, podlouhlé larvy s tmavším pruhem v žádném případě ničit. Jsou to vítaní pomocníci každého zahrádkáře, kteří dovedou zahubit značná množství mšic. Účinným preparátem proti mšicím na růžích je FOSFOTION. Stříkat se má hned, jakmile zjistíme první náznaky jejich výskytu.
- Kromě mšic je ještě několik škůdců, pilatky, bejlomorky, moli a jejich housenky a další škodliví činitelé, např. rezaví mravenci. Proti všem se najde účinná obrana, nejlépe je poradit se s odborníky, kteří se zabývají ochranou rostlin a prodejem ochranných prostředků a kteří mají nejlepší přehled o tom, které z nich jsou právě k dostání. Růže, které dnes mají tolik opravdových ctitelů si tuto péči, kterou jim pro jejich zdraví a krásu musíme věnovat, opravdu zaslouží.
