Také v zahradách a zahrádkách se výzdoba zjednodušuje. Ustupujeme před velkým množstvím druhů, zato dáváme přednost těm několika nejvděčnějším. Strakatost se nám nelíbí, náš vkus se vytříbil a také naše požadavky na jednotlivé druhy jsou větší. Zahrádka je příliš malou plochou než aby se na ní mohly uplatnit četné druhy květin. Ba ani jeden druh ve směsi barevných odrůd na jedné skupině nepůsobí vábně, ježto se tříští účinky barevného koloritu o strakatost. Když už kombinujeme barvy, pak máme přihlížet k jich harmonii.
Zahradní výsadby
Žhavá červeň a žluť, krvavě červené a oranžové odstíny, fialové a oranžové působí jásavě a jaksi splývají v ladný celek. Červená a bílá barva, nebo modrá a bílá tvoří sice také pěkné koberce, avšak každá z nich se uplatňuje příliš osobitě, takže tvoří vedle sebe znatelné hranice.
Odstíny růžové a žluté barvy jemných ladění podobně jako bílá a jemná růžová barva tvoří něžné barevné souhry. Dobře volené odstíny těchto barev lze sázet ve směsi, ježto působí jako splývavý celek. Není krásný jabloňový květ sám o sobě i celá květná koruna s růžovými poupátky v bílé záplavě květů?
Příroda nám na četných příkladech ukazuje harmonii barev. Krásná je na př. duha. Kdybychom barevné odstíny složili vedle sebe a dívali se na ně zblízka, nebudou se nám líbit, jako se nám nelíbí na př. plakáty v duhových barvách. To ¡e důležité, když si už bereme z přírody příklad, abychom vždy uvážili, za jakých okolností dochází k harmonickému účinu. Kdybychom tedy chtěli složit barevné odstíny jak je vidíme v duze, museli bychom je tvořit v polokruhu a v poměrně odhadnuté vzdálenosti od místa pozorování. Nejvhodnější místo je ve velkých zahradách v trávníku vybíhajícím kruhovitě do pozadí skupiny stromů a keřů. Také to pozadí má být dobře voleno. Kdybychom na př. umístili kruhovitou skupinu květin v duhových barvách před skupiny bříz nebo modřínů se světlou zelení, ztratíme účin. Vidíme, že se duha uplatňuje nejlépe na tmavé mrakové šedi. Umístili bychom proto skupinu tak, aby pozadí tvořily tmavé jehličiny.
Není také lhostejné, v jakém pořadí skládáme barevné odstíny. Kdybychom na př. dali krvavě červenou odrůdu hledíku na okraj a do středu žlutou, nebude účin náležitý. Žluť, opřená o krvavě červenou baryu bude teprve působit náležitou souhru. I když volíme dva barevné kontrasty dobře, musíme je také umístit tak, aby se o sebe dobře opíraly. Podobně červeň opřena o bílou obrubu, modř o žlutou obrubu, červeň o žlutou obrubu, běl o něžně růžovou obrubu atd. se teprve náležitě uplatní. Víme, že se žluf hvězd dobře odráží od blankytné modře oblohy, žhavá červeň v červáncích o oranžovou žluť, růžová barva od jemné žlutě nebo zeleně listů, tmavé barvy od bílých pňů bříz. Zelená a černá barva jsou téměř ke všem barvům neutrální, snášejí se dobře se všemi.
Při osazování skupin musíme také přihlížet ke stínu. V něm se uplatní jen jasné odstíny žluté a bíléi. Všechny tmavé odstíny ve stínu ztrácejí na působivosti, ať už jde o odstíny barvy červené, modré nebo fialové. Jak často se proti tomuto poznatku hřeší! I když jsme zamilováni do některé barvy, právě proto ji máme protěžovat jen tam, kde se může náležitě uplatnit.
Při volbě květin pro skupiny se má přihlížet také k účinu barev na povahu člověka. Červeň a žluť až na jemné pastelové odstíny vzrušují, a proto se nehodí do zahrad a parků pro lidi trpící dráždivostí. Bylo zjištěno, že žhavé odstíny červeně a žlutě mohou samovolně působiti vydráždění lidí trpících nervovou popudlivostí. Jsou však na místě pro lidi melancholií, zatím co modré a fialové odstíny uklidňují nervovou vzrušenost. Je ku podivu, že se této známé okolnosti tak málo dbá v našich léčebných ústavech a sanatořích. I květiny do bytu třeba volit podle uvedeného hlediska.
Balkonové výsadby
To, co bylo pověděno o souhře barevných odstínů na skupinách v zahradě, platí ve zvýšené míře pro osazování oken květinami. V zahradě tvoří podklad pro barevné efekty trávník s neutrální zelenou barvou ke všem barevným odstínům. Na domě barevné omítky skýtají určitý podklad pro určité barvy a jejich odstíny. To je velmi důležité a volba květin se má vždy podle daného barevného podkladu volit tak, aby souhra byla co nejharmoničtější. Nebudu opakovat to, co už bylo o skladu barev pověděno u příležitosti vysazování květinových skupin. Odchylka je nutná při volbě barev pro stín. Při osazování oken a balkonů ve stínu budovy, rozhoduje o volbě květin barva omítky. Proto na př. na budovu se žlutou nebo bílou omítkou budeme volit odrůdy s květy červenými nebo fialovými, protože se náležitě tyto barevné kontrasty uplatní. Jen volbu druhů budeme řídit tak, aby se dařily ve stínu. Budou to na př. hliznaté begónie, petúnie a velkokvěté (anglické) pelargonie. Ode všech těchto druhů je mnoho odrůd s květy různých barev, takže patřičný odstín, vhodný k omítce, vždy najdeme. Vyvarujme se však skladby odstínů barvy bílé a žluté. Nekontrastují, a proto jsou vedle sebe jako mrtvé.
