V před jaří je čas na výsadbu ovocných stromků pěstovaných v nádobách. Jsou k tomu vhodné, zejména jabloně a hrušně ve tvaru užších vřetenovitých zákrsků nebo ve tvaru svislého kordonu, štěpované na velmi slabě rostoucí podnože . Ve velkých květináčích a dřevěných kbelících lze pěstovat stromky asi do 10 let a poté se mohou ještě vysadit do volné půdy.
Z hrušní jsou pro pěstování vhodné odrůdy: Angoulendská, Blumen Bachova, Dielova, Drouardova, Jeannedarc, Konference, Le Brunova, Marillatova, Předobrá, Vévodkyně Eliška, Williamsova.
Z jabloní: Breuhahnovo, Delicious zlatý, James Grieve, Laxtons Superb, Lord Lambourne, Oldenburgovo, Signe Tillisch, Viktoria raná, Zuccalmagliova a jiné.
V nádobách však můžeme pěstovat i vinnou révu ve tvaru spirálového kordonu řezem speciálně upravovaného , dále i některé slivoně a višně, angrešt a jiné.
Sázíme ovocné stromky do nádob
Před sázením očkovancům silnější kořeny zkrátíme asi na 10 cm, slabé kořínky mohou být delší. V korunce se postranní výhony zkrátí asi na 4—5 pupenů a hlavní výhon asi na polovinu. K výsadbě použijeme květináčů nejméně 20 cm širokých, s opatrně vytlučeným větším otvorem ve dně, aby při zálivce voda snadno odtékala a kořínky nezahnívaly . Proti prasknutí nebo rozbití se okraje květináče stáhnou drátem. Větší stromky se poté přesazují do dřevěných truhlíků 30—50 cm širokých a o něco nižších, s několika otvory ve dnu . Na spodu mají být připevněny dvě latě, aby truhlík nestál přímo na zemi. Na dno nádoby nasypeme asi 2cm vrstvu střepů nebo větších oblázků a asi do čtvrtiny výživnější zem ze záhonů, spíše těžší a si příměsí písku. Půdu mezi kořeny dobře prosypeme a okolo kořenů při¬máčkneme. Stromek má být zapuštěn tak hluboko, aby nad vrchními ko¬řeny zůstal asi 3 cm prostor k udržení vody i zálivky . Zaléváme dost často a občas stromek přihnojíme.
Přes léto stromky zapouštíme s květináči až po okraj do země, aby rychle nevysychaly . Pod dnem má být menší prostor, aby voda mohla odtékat a otvorem nezalézaly do květináče larvy škůdců a dešíovky . Povrch pokryjeme rašelinou nebo jiným materiálem. Dřevěné kbelíky se do země nezapouštějí a zůstávají postaveny na podložce. V prvých dvou létech ponecháme na stromku pouze 1—3 ukázkové plody.
K přezimování se ponechávají stromky v nádobách buď venku na záhoně zapuštěné; v zemi vedle sebe a prosypané listím nebo slamnatým hnojem nebo je stavíme ke zdi a chráníme je šikmo postavenými latěmi, které pokryjeme slaměnými rohožemi, chvojím nebo rákosím. Nádoby prosypeme rašelinou, listím, aby kořeny nenamrzly.
Ochrana před myšmi je nezbytně nutná. Můžeme též vyjmout stromky i s kořenovými balíky a postavit je těsně k sobě do hlubšího příkopu a pokrýt asi 30 cm země a krycím materiálem. Na jaře se opět vsadí do nádob. Vhodný je i světlý sklep a jiné mrazuvzdorné místnosti a kryty. Proschlou zem musíme občas zvlhčit. Na jaře vrchní starou zem až ke kořenům odstraníme a nahradíme zemitým kompostem.
Zpravidla každým druhým až tře tím rokem stromky na podzim nebo brzy na jaře přesazujeme. Slabé okrajové a povrchové kořínky zakrátímt a starou zem z balíků kolíčkem vydrolíme. Pokud nebyl květináč zcela prokořeněn, použijeme ho po vyčištění znovu, jinak přesazujeme stromek do nádoby o něco větší. Kořeny, které prorostou spodním okrajem květináče odřízneme. Větší stromky přesazujeme do bedniček a kbelíků.
Řez je obdobný jako u normálních vřeten a kordonů. Udržujeme korunku co nejmenší, aby odpovídala velikosti kořenového balu. Pomalému růstu napomáháme též vodorovným vyvažováním výhonů a hlubším řezem postranních větví i středního výhonu
