Chryzantéma – královna podzimních truhlíků

Stále rostoucí zájem o pěstování chryzantém je trendem posledních let, a listopadky, jak se jim také často říká, se staly hitem pro podzimní dekorace balkonů, teras a předzahrádek. Podmínky jejich úspěšného pěstování nejsou složité ani nákladné. Spočívají pouze v osvojení určitého množství základních znalostí a respektování hlavních požadavků ošetřování v jednotlivých etapách vegetace.

Přezimování chryzantém

ChryzantémyDůležitou úlohu hraje jejich správná příprava k přezimování. Po odkvětu necháváme rostliny na záhonech až do uvadnutí listů. Vytváříme tím podmínky k založení rezervních látek do kořenové části. Zaschlou vrchní část odstřihujeme 8 cm až 10 cm nad zemí.

Náchylnost k zimnímu zničení rostlin mrazem hlavně v míře odolnosti dané vlastnostmi jednotlivých odrůd. Mezi nejotužilejší patří koreanky. Dobře přezimuje i značné množství drobnokvětých i mnohé středokvěté odrůdy. Paprskovité patří mezi nejodolnější velkokvěté.

Chryzantémy rozprostírají značnou část kořenů pod povrchem půdy. Mnohdy nastává i obnažení kořenů a pak jsou rostliny zvlášť náchylné ke zmrznutí. Hlavní ochrana rostlin spočívá v přisypání a zakrytí. K přisypání je nejvhodnější starý kompost, popřípadě dobrá zahradní zem. U většiny odrůd stačí přikrytí chvojím. Choulostivějším poskytuje dobrou ochranu vrstva listí vhodně zatížená před větrem. Chryzantémy nejlépe přezimují na sušších stanovištích, než v příliš vlhké půdě. Tuto zásadu není radno opomíjet při přikrývání, které nesmí bránit odpařování přebytečné zemní vlhkosti. Při příliš deštivém zimním období může mít přikrytí listem méně dobré výsledky. Dřívější návody k přikrytí odstřiženou natí částmi trvalek apod jsou nevhodné. Při vlhkém období dochází ve spodní části k zahníváni a vytváření plísní.

Při přezimování pod sklem v pařeništi nebo skleníčku a lehkým zasy páním 5—8cm vrstvou listí je výsledek nejjistější. Tato ochrana je po stačující i pro náročnější středokvěté a velkokvěté odrůdy Ondine, Dr. Del- houme, Derek Elis, Souvenir de Jean Cot, Brenda Talbot a sasankokvěté.

Po odkrytí v jarním období platí zásada — nespěchat. Odstranění ochrany při pouze dočasném oteplení vyvolá předčasný růst mladých výhonů, které mohou poškodit i zničit následující silnější mrazíky. Podle počasí se zpravidla jeví nejvhodnější odkrytí, až když nehrozí silnější mráz, kolem poloviny března. Mateční rostliny pak vytvářejí výhony schopné řízkování koncem dubna. Koreánky a většinu drobnokvětých chryzantém není nutné řízkovat. Rozmnožujeme je dělením starých trsů, nebo odtržením výhonů s kořínky v druhé polovině května. Odrůdy vyššího a mohutnějšího rázu zalamujeme asi 14 dnů po dělení.

Množení chryzantém

Velkokvěté a středokvěté chryzantémy pěstované na jeden výhon a jedno poupě musí být zásadně množeny řízkováním. V podmínkách zahrádkáře stačí k řízkování malé pa¬řeniště nebo dočasná množárna, zhotovená ze staré bedny zapuštěné do země a přikryté sklem. Přiměřeným množstvím hnoje nebo listím vytváříme podmínky pro 15—17° půdní teploty. V prostoru mezi sklem a zemí má být teplota do 20°. Pokles pod udané hranice řízky neničí, ale prodlužují dobu kořenění a tím zpožďují vegetaci budoucích rostlin. Vyšší teploty nejsou vítané; vyvolávají vadnutí a řízky nezakořeňují. Proti přehřátí pařeniště natíráme sklo vápnem.

Na tepelný materiál stačí nasypat 6—8 cm propustnější zeminy. Na ni lehce rozvrstvíme směs dílu listovky — rašeliny, dílu říčního písku a díluv dobré země. Po urovnání nasypeme 2 cm dobrého říčního písku po celém povrchu. Při množení většího množství odrůd lze používat i bedniček a květináčů naplněných uvedeným způsobem, postaveným na záhřevný materiál a obsypaných zemí.

Jako řízků použijeme vrchních částí výhonů, oddělených v místě, kde začínají tvrdnout. Musí mít nejméně čtyři lístky a nemají být delší než 5—7 cm. Výhony přestárlé a stárnoucí ze staré části stonku se k řízkování nehodí. Vhodnější je řízky opatrně odlamovat, než ořezávat nožem.

Použití stimulačních prostředků podstatně zkrátí dobu zakořenění, není však nezbytné, Řízky zasouváme do předem vymáčknutých otvorů, hlubokých 2—3 cm a zem opatrně přitlačíme. Hlubší zasazení při Větší délce řízku není na závadu. Přiměřená zálivka je nezbytná vzápětí po zasazení. Zakořenění uspíší překrytí řízků průhlednou fólií z umělé hmoty. Tím zabezpečíme stálou vlhkost celého prostoru do té míry, že stačí další zálivka po deseti dnech. Fólie se zásadně nesmějí dotýkat vrchních částí řízků. Podle podmínek odrůd zakoření řízky za 15—25 dnů. Po zakořenění můžeme řízky pikýrovat a pak vysazovat mladé rostlinky na stanoviště asi v polovině června. Úspory práce dosáhneme přímou výsadbou bez pikýrování asi za deset dinů po odkrytí zakořenělých řízků.

Chryzantémy milují sluneční stanoviště. K úspěšné vegetaci  stačí  5—6 hodin slunce. Vysazování k zídkám a stěnám skýtá částečnou ochranu proti větrům a při podzimním překrytí proti mrazům.

Po vysazení a letním období vyžadují chryzantémy vydatnou zálivku, soustavné přihnojování a ochranu proti škůdcům. Rostliny pěstované na jeden výhon a jedno poupě včas a pravidelně vyštipujeme a překrásné květy nám budou vděčnou odměnou.

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ