Barvy a vůně zmizely ze zahrádek a vázy jsou prázdné. Čerstvé květy ozdobí pokoj jen výjimečně. Zbývá chvojí, suchá tráva, orobinec a ledové květy na oknech. A přece to není všechno. Jsou květiny, které umírají, ale neztrácejí svůj půvab — svůj tvar, svou barvu, Říká se jim slaměnky. Většinou se pod tímto pojmem vybaví představa dušičkových věnců a kytic. Jenže slaměnky nejsou jen druhy Statice a Helichrysum — a jejich použití nemusí být jen ve vazačství.
Mezi letničkami, které je možno snadno vypěstovat na zahrádce, je dost druhů, které se dají sušit. A protože jejich vzhled je značně různorodý, může být značně odlišný i způsob, jakým budou upraveny. V každém případě je však třeba vidět, že jsou to suché květiny a že jsou pěkné právě jako suché; není vhodné dodávat jim nějaké zdání svěžesti. Proto jsou zvláště hezké v slaměných košíčcích, dřevěných miskách nebo vhodně volené keramice.
Styl, jaký pro jejich aranžmá zvolíme, bude respektovat charakter květu: jeho barevnost nebo jeho tvar. Některé — jako Acrolinium, Helichrysum nebo Statice — upoutají barvou, jiné — Lagurus, Nigella — zvláštním tvarem květenství nebo semeníku, Verbena bonariensis strohou přímostí čtyřhranné lodyhy.
- Ammobium alatum (pískožil). Rozvětvené rostliny dorůstají výšky 50—80 cm a kvetou drobnými bílými kvítky se žlutými středy o průměru 2 cm. Vyžadují výživnou i těžší půdu, slunnou polohu. Vyséváme koncem března do pařníku, vysazujeme koncem května na stanoviště na vzdálenost 30—35 cm. Sucho snášejí velmi dobře.
- Helichrysum monstrosum fl. pl. (slaměnka) — bílá, červená, purpurová, hnědá, žlutá. Stromkovitě větvené rostliny jsou 80—120 cm vysoké, postranní větve až 50 cm dlouhé, květy v průměru 5—7 cm. Na rostlině vykvétá 20—30 květů. Vyséváme koncem března až začátkem dubna do pařeniště, přepíchané sazenice větráme, koncem května vysazujeme.
- Helipterum roseum (syn. Acroclinium — nesmrtelka) fl. pl. růžové, bílé. Rostliny vysoké kolem 50 cm větví těsně nad zemí. Nerozvětvené stopky jsou zakončeny 3—4 cm velkými úbory. Výsev koncem března až začátkem dubna do pařenišť, po přepíchání výsaz na 20—30 cm — ve druhé polovině května.
- Lonas annua (syn. inodora) — výška 30—40 cm, široce keřovitě rozvětvené, velmi pevné načervenalé stonky. Drobné tmavě žluté úbory jsou seskupeny v mnohovětevnatých vrcholících. Výsev v březnu do truhlíků ve skleníku, včasné přepíchání, výsaz v druhé polovině května na 25—30 cm.
- Nigella damascena (černucha) Miss Yekyll — tmavě modrá. Bohatě keřovitě rozvětvená, modře kvetoucí rostlina o výšce 50 cm. Na rozvětvených 15—20 cm dlouhých stopkách vykvétá postupně 70 až 120 jasně modrých, 3,5 cm velkých květů. K sušení se hodí nafouklé měchýřky dozrávajících semeníků.Rostliny nevyžadují předpěstění — vyséváme přímo na stanoviště — koncem března až začátkem dubna — na vzdálenost 20—25 cm.
- Statice (syn. Limonium) bondueli — žlutá — 50—70 cm vysoká, květenství — kartáčky — až 6 cmdlouhé.
- Statice sinnuata — 60—90 cm vy¬soká, květenství 7X3 cm. Pěstována v odrůdách Věncovka — bílá, Rosea superba — růžová a Kapfova — modrá
- Statice suworowii — drobné, fialově růžové kvítky, hustně nahloučeny v jednoduchých klasech, až 35 cm dlouhých, v dolní části rozvětvených. Výsev začátkem března do pařeniště, po přepíchání výsaz na stanoviště začátkem května na vzdálenost 35 cm.
- Verbena bonariensis — vzpřímené, až 120 cm vysoké rostliny, silně rozvětvené. Velmi pevné čtyřhranné stopky jsou jen spoře olistěny. Fialové květy jsou nahloučeny v hustých vidlanech.Výsev počátkem března do truhlíčků, po přepíchání výsaz na stanoviště koncem května na vzdálenost 40—50 cm.
- Xeranthemum annuum (suchokvět) — 50—60 cm vysoké, hustě rozvětvené lodyhy nesou květní úbory v barvách bílé, růžové nebo karmínově fialové — o průměru 3 až 4 cm. Na rostlině postupně nakvétá až 130 úborů. Pěstuje se ve směsi. Vyséváme začátkem března do pařeniště nebo do truhlíku, po přepíchání vysazujeme začátkem května na záhon na vzdálenost 30 až 40 cm.
- K sušení se hodí velmi dobře i jednoleté okrasné trávy (Briza maxima, Lagurus ovatus, Agrostis nebulosa, Panicům capillare).
Téměř všeobecně je možno o uváděných letničkách říci, že pro použití v suchém stavu je vhodné je řezat těsně po rozkvětu (s výjimkou migelly). Zavěšujeme je květenstvím dolů — v tmavé vzdušné místnosti k doschnutí. K uchování původní barvy se doporučuje i vysíření sklizených rostlin. Slaměnky — včetně trav — mohou zpestřit kouzlo interiéru v zimním období a všechny si můžeme vypěstovat na zahrádce.
