Kruhatec, známější pod latinským názvem Cortusa maltthioly, je pěknou prvosenkovitou rostlinou (Primulaceae), podobnou a úzce příbuznou prvosenkám. Původem ze švýcarských Alp, také na asijských pohořích rostoucí, dává přednost mírnému polostínu před piným výsluním. Jarní slunce snáší ovšem zcela dobře. S květnými stvoly bývá až přes 20 cm vysoký, kvete velmi bohatě modřenachovými květy v květnu—červnu. Jeho variety var. grandiflora má větší, nachově červené, var. hirsuta tmavější červené květy; obě jsou z asijského středohoří; var. pubescens má nachové květy. Je ze sedmihradských pohoří.
Rozmnožuje se výsevem a dělením. Semeno se vysévá časně na jaře do lehčí, humusovité země a nepokrývá se, nýbrž jen přitlačí. Na oseté misky nebo truhlíčky se položí skleněné tabulky a papír. Ve skleníku nebo v pařníku vzchází semeno, podržujicí klíčivost po 3 léta, obyčejně do 14 dnů. Když většina semen vyklíčila, sejme se papír i se skleněnou tabulkou, která se do té doby každodenně obrací nebo otírá. Výsevy se udržují dostatečně vlhké. Když se dělohy vyvinuly, přikročí se k rozsazování (k pikýrování). Rozsazuje se na vzdálenost 2 x 2 cm do truhlíčku nebo řidčeji do pařníku, pokud hrozí mrazíky, pod okno. Přes polední hodiny je radno rostlinky zastínit. Když srůstají, vysázejí se ven na záhon, chráněný pokud možno před poledním sluncem, nebo se zrobí stín z užších prken řídce položených na vysokém laťoví, aby se mohlo zastíněným záhonem procházet. Kruhatec miluje zem humusní, starou listovku přimíšenou do půdy. Dostatečná vláha až do hynutí listů podporuje tvorbu silných, bohatě kvetoucích trsů. Přes zimu se doporučuje lehký kryt z listí.
Do truhlíků se vysazuje kruhatec při pučení listů na jaře; dá se však přesazovat s balíčky země i v piném květu. Pak ovšem dříve odkvétá. Nachové barvy zanikají ve stínu, zato však působí znamenitě na světlých omítkách. Dobře se uplatní s jinými žlutými jarními květinami, na př. s tařicí. Pak vynikne i ve stínu. Tato vděčná květinka bývá v cenících vedena také pod názvem Primula cortusoides.
Na jaře nebo po odkvětu lze ji rozmnožovat dělením. Tohoto způsobu rozmnožování se používá méně, jelikož z výsevu se dostanou rostliny bohatěji kvetoucí.