An jistě nezapomenete. Hlavně proto, že jste samozřejmým horlivým stoupencem balkonových květin do truhlíků a to již od doby, kdy jste odrostli dětským střevíčkům, neboť zahradnická vášeň propuká u lidi ve věku školním a ne-li dříve. Kdo jí propadl a nakazil se nějakým tím bacilem půdním,, už se v ní hrabat nepřestane a je ztracen, nadobro. Pak pro něho neexistuje lenošení, nuda, ani maření času a není mu také zapotřebí přísahat na práci
Proč na balkonové květiny letos nezapomeneme toho příčinou jsou ovšem spíše letošní mrazy – nemrazy, které překvapily mnohého pěstitele Ty temperované místnosti, v kterých se květinám v zimě tak pěkně odpočívá, staly se namnoze lednicemi; zvláště tam, kde se ke všemu ještě nešetřilo zálivkou. Vyhráno má, kdo zavčas na noc přitopil a ovšem i ti opatrní, kteří své miláčky včas přestěhovali do chráněného odlehlého kouta pokoje nebo do zimní zahrady.
Přetopený pokoj truhlíkům nesvědčí
Pečlivě přesazovat proto bude především ten, kdo o valnou část svých balkonových květin přišel, aby zachránil alespoň to, co mu z té vegetace zbylo. A ovšem také ti opatrní, neboť při pěstění (i když dočasném), v místnosti do značné míry přetápěné, se květinám valně nedařilo. Trpěly zde nejen nadbytkem tepla, avšak v důsledku toho také nutnou hojnou a častou zálivkou. Objevil se důsledek v podobě nezdravých vyčouhlých vodových výhonů, objevily se mšice, jinde opadaly listy a pod. Zde pomůže jedině přesazení a změna místa, védle samozřejmé hygieny, nutné k životu rostliny právě tak, jako k zdravému vývoji člověka.
Přesadit včas, znamená pro většinu květin pokojových v dobu asi tak od března do konce dubna. Čím později přesazujeme, tím musíme býti opatrnější, neboť je samozřejmé, že není květině zdrávo, vyrušíme-li jí v její nejpilnější práci: ve vzrůstu, s kterým většina květin (ne všechny!) spěchá právě v raném jaru. Natož, vyrušíme-li jí v době pro ní i jejího pěstitele nejsvátečněiší, v době kdy se chystá vy tvoři ti vrcholné dílo svého životního snažení: květ.
Nebudeme proto čekat, až nás jaro se všemi těmito životnými projevy překvapí, nýbrž připravíme si včas potřebné pomůcky, a to již v měsíci unoru, kdy se beztoho nedá nic jiného pěstovat než květy na skle a počasí jak to říká ve své roztomilé knížce Zahradníkův rok náš nezapomenutelný, zahradnickým bacilem těžce infikovaný spisovatel Karel čapek blahé paměti. Sneseme si tedy čisté květináče a truhlíky různé velikosti, ty nečisté vydrhneme po prádle mydlinkami, spláchneme a na horké plotně vysušíme.
Před sázením je ovšem nezapomeneme namočit na několik minut opět do čisté vody Dále trochu písku, hrst střípků na užitečnou drenáž a různé země: drnovku nebo kompostní či zahradní zem, pro květiny otužilejší prostší ‘k přidání do základní pařeništní země); pro květiny choulostivějšího zevnějšku, jako jsou: begónie, gloxinie, kapradiny a pod budeme potřebovat také trochu octovky nebo máčené rašeliny. Nějaký úlomek dřevěného uhlí, pokud ho seženete, nebude na škodu přimícháte-li je pro květiny s lehčí půdou. Hrst staré omítky přijde vhod především kaktusům a suchomilným balkonovým květinám. No a pak se pustíme pomalu také do samotného přesazováni
Vysazujeme balkonové květiny do truhlíků
Vezmeme nejdříve ony květiny, které kvetou nejraněji A ovšem taká ty. které kvetly celou zimu – například primule– a chtěli bychom je povzbudit k tvorbě nových květů. U květin s korunkou (fuchsie, pelargonie a pod.) upravíme nejdříve korunku řezem tak, že zakrátíme výhony nad očkem směřujícím z korunky ven asi o jednu třetinu délky, ba i více. Potom vyklopíme opatrně z kořenáče, poklepem o hranu, odstraníme vyžilou, slizkou zem s povrchu kořenového balíku i střípek a drenáž z jeho spodní části a celý zbylý balíček opatrně načechráme.
Vlasové kořínky zakrátíme ostrou žabkou, mechové, jako odumřelé, hnědé a měkké kořínky, které tvořily spleť při stěnách kořenáče odřízneme vůbec pryč a pak můžeme říci, že jsme květinu správně připravili k přesázení. Ano, pokud se jedná o květiny s hustým systémem jemných koříňků, a ne, příkladně o palmu, dále řemenatku čili klívii a jí podobné květiny s provazcovitými silnými kořeny; neboť na těch si nemůžeme takové operace na kořenech dovolit. Zde kromě načechrání balíků země a odstranění zkysalé horní vrstvy půdy smíme zkrátit pouze nahnilé a nalomené kořeny. Předpokládám ovšem, že si každý přesazující pěstitel či pěstitelka připraví dříve květináč nebo truhlík příslušné velikosti, t. j, asi o 2—3 cm širší v hořením průměru, že dá na dno čistý střípek, hrstičku písku nebo několik střípků a pak špetku písku, na to drobet správně namíchané směsi země pro příslušnou květinu a pak si teprve připraví květinu samu, aby jí mohl rovnou vsadit do čekajícího již kořenáče.
Kořeny provazcové u palem, klívií,asparagusů atd. stočíme spirálovitě v kořenáči, aby se dobře směstnaly a prosypeme příslušnou zemí. Zem v každém případě přimáčkneme pevně (avšak s citem!) hlavně u okraje květináče, ne tolik u kmínku. Potom ještě sklepneme, aby povrch země zůstal přesto kyprý a ne jako zabetonovaný, umačkaný, jelikož by taková vrstva země nepropustila vzduch ani vodu. Kořenáč zemí přeplňovat nebudeme prostě z toho praktického důvodu, že by se nám zem vyplavovala při zálivce, my bychom pak vodou šetřili a květina by na konec trpěla žízní a hladem víc, než když jí poskytneme o trochu méně půdy. Tedy po důkladné zálivce, která musí po přesazení samozřejmě následovat, nebude v kořenáči země více, než asi 2 cm pod okraj.
Porosení celé rostliny je věci jen na prospěch. Důležité je ještě, aby zem, do které přesazujeme, nebyla příliš suchá, neboť kořeny rostlin v ní nedrží pevně ani po přimáčknutí; avšak nesmi být ani mokrá natolik, aby se mazala na ruce. Že květinu čerstvě přesazenou nestavíme přímo na slunce, ale do mírného tepla a rozptýleného světla, to je každému zahrádkáři samozřejmé.
A přece snad nebudeme přesazovat květiny všechny. Starší monstery čili lylodendrony, oleandry, aucuby, vavříny, pokojové lípy, stromovité a pod., stačí přesadit jednou za dva i tři roky. Dorostly již do velikosti, kterou není radno dále udržovat. Stačí proto k udržení těchto dorostlých květin při životě a dobrém zdraví pouze náhrada či výměna hoření, vyžilé vrstvy země za směs čerstvou, živnou. Tuto práci provedeme malou lopatkou nebo starou lžící.
Tradescantie, tyto obligátní nenáročné nezmary v bytě můžeme sice také seříznout a přesadit, ale je skorém lépe, nařezat z přerostlé nehezké loňské tradescantie krátké řízky z konečků výhonů, napíchat po 7—8 kusech úhled¬ně do středně velikého kořenáče s čerstvou zemí a mateční rostlinu vyhodit. Z mladých řízků nám co nevidět naroste krásná mladá rostlina, řízky z fuchsií, myrt, rozmaríny, pelargonií a pod., které jsme získali při úpravě korunky při přesazování, nevyhodíme, nýbrž ihned nasázíme, napícháme do mělké bedničky naplněné směsí lehké země s pískem. Až důkladně zakoření, přésázíme je do malých kořenáčků nebo přímo na záhon, abychom je po náleži¬tém sesílení vsadili do květináčů již poněkud větších, úměrných a to až v druhé polovině léta.
