Příčina špatného květenství chryzantém zpravidla spočívá v malé peči o úspěšný vývoj rostlin v jarním a letním období. Rozhodujícím předpokladem úspěchu je správné pěstování jednotlivých odrůd podle jejich požadavků. Zásadně také nelze přehlížet požadavky na zálivku, přihnojovaní a ošetřování.
Chryzantémy vyžadují dobrou a pravidelnou zálivku, která však nesmí způsobovat trvalé přemokřeni půdy. Omezení zálivky přicházi v úvahu až v chladnějším podzimním období. Za suchého počasí mírné zaléváme kvetoucí rostliny i v říjnu a listopadu. Po celé vegetační období nemá být opomíjena péče o půdu. Po zakořenění, zvláště v těžších půdách, je nezbytné měsíční okopání. Kypření v těsné blízkosti rostliny musí být velmi opatrné, abv nedošlo k poškození kořenů pod povrchem půdy.
Chryzantémy jsou náročné na dostatečné zásobení půdy živinami, opakované přihnojováni v přiměřených dávkách a správných termínech. V podzimním období připravíme pozemek zarytím 4—6 kg dobrého kompostu a přidáním 6—10 dkg Thomasovy moučky na 1 m2. Pro první přihnojení, asi za tři týdny po výsadbě mladých rostlin, je nejvhodnější zálivková forma, která může obsahovat větší procento dusíku. Další přihnojování rozhozením hnojiv v pevném stavu je správná vždy za 4—5 týdnů. Dříve se používalo hlavně superfosfát, ledek a draselné soli. Tento způsob je složitější a při nedodržení vhodných dávek popřípadě poměru má špatné následky na vegetaci i květenství.
Přihnojování Hortusem je vhodné pouze v počátečním období. Později není žádoucí pro příliš velký podíl dusíku. V současné době se velmi osvědčuje používání Ceretitu v pravidelných měsíčních dávkách 2—3 dkg na 1 m2 až do stadia vytváření poupat. Cererit vhodným podílem drasla, fosforu, dusíku a přítomností některých stopových prvků zajišťuje optimální předpoklady výživy během celé vegetace. Nedostatek stopových prvků se u chryzantém zpravidla projevuje v poklesu kvality vybarvení růžových, lilákových i červených odrůd a může oslabovat celkový zdravotní stav rostlin.
Začatkem a v polovině zaří prospěje vývoji poupat a budoucích květů zálivka roztokem superfosfátu a draselné soli. Správné přihnojování během celé vegetace má kladný vliv na vývoj rostlin a kvalitu květenství. Přemrštěné a v nevhodnou dobu použité dávky působí více škody, než méně důsledné a pravidelné hnojení. Zásadně ukončíme přihnojování v té době, když středy poupat ukazují vybarvení.
Správný způsob pěstování jednotlivých odrůd je rozhodující pro dokonalé využití jejich vlastností a dosažení nejkvalitnějšího květu. Koreanky a drobnokvěté chryzantémy zpravidla necháváme růst volně. Jejich hodnota a krása spočívá ve velkém množství sice drobnějších, ale najednou rozkvetlých květů. Zalamovat není radno, zvláště u pozdnějších odrůd jako jsou Krasavice. Pohádka, Karkulka, Catriona a Rudý samet. Zakráčením vrcholu sice dosáhneme větší rozložitosti rostliny a snížíme výšku, ale také zpozdíme květenství o 10—14 dnů.
Pro zalamování raných a středních odrůd proto platí zásada — zalamovat co nejdříve, nejpozději do první třetiny května. Vyštipování a pěstování na 1—3 výhony přináší efekt pouze u některých jednoduchých a plnokvětých odrůd. Jsou k tomu vhodné: Krasavice. Catriona. Huricanea všechny druhy Breitner.
Z velkokvětých a středokvětých se pro pěstování ve volné půdě na .jeden výhon a jedno poupě hodí pouze ranější odrůdy. Nej jistější výsledek je u paprskovitých chryzantém. Pro jejich úspěšné pěstování stačí pozdní řízkování, tj. koncem dubna až začátkem května. Při pěstování na jeden výhon bez zalomení vykvétají od začátku října.
Pro začátečníky je nejvhodnější zlatý a žlutý DELIGTHFUL. Při řízkování od konce dubna do první třetiny května a pěstování na jeden výhon kvete začátkem září. Zalomený na konci května a pěstovaný na dva výhony poskytne první kvét koncem září a druhý v první třetině října. Při pěstování na jeden výhon o jednom poupěti jsou všechny zárodky postranních výhonů odstraňovány těsně za listy vylomením nebo vyříznutím. Rostliny pak vytvářejí pouze jeden silný výhon.
Při pěstování na více výhonů (včasné zalomení vrcholu mladé rostliny způsobí vytvoření většího množství výhonů), ošetřujeme výhony stejně jako při pěstování na jeden výhon. Ve stadiu vytváření vrcholových poupat necháme pouze hlavní a vedlejší včas opatrně vyštípneme, aby neoslabil vývoj hlavního poupěte určeného k vypěstování květu. Ochrana rozkvétajících poupat a květů před prvními mrazíky přichází v úvahu především u pozdnějších odrůd. Velmi vhodné a jednoduché je použití starších průsvitných fólií z umělé hmoty, natažených na rámy,. které připevníme nad rostliny.
Během vegetace stříkáme preventivně kombinovaným postřikem Fosfotionu, Dykolu a Novoziru v koncentracích podle návodu. Podle stavu rostlin a počasí stačí postřik opakovat za 3—4 týdny do druhé poloviny srpna. V září a říjnu je důležité pravidelně chránit vyvíjející se poupata pravidelným ošetřením Dynocidem nebo Gamacidem.
