V zahrádkách kvetou jiřiny, astry, hledíky a ostatní letničky, ale první mrazy, které přicházejí někdy již kolem Václava, učiní zpravidla této kráse konec. Jedinou květinou, které mrazy až do — 5 °C neublíží, a které nám někdy kvetou až do poloviny prosince, jsou chryzantémy. Protože kvetou kolem Dušiček, jsou u nás chryzantémy neprávem považovány za hřbitovní kvítí. Ovšem ve světě je to jinak. Zejména v západních zemích je chryzantéma rozšířenější než růže a karafiát a používá se jí téměř po celý rok a ke všem příležitostem. Proto¬že je květinou krátkého dne, lze její květenství urychlit zastiňováním anebo zpomalit přisvětlováním ve sklenících.
Původ chryzantém
Svým původem pocházejí chryzantémy z Číny a z Japonska. Čínský mudřec Konfucius, jenž žil před Kristem, psal o nich již ve svém spise Li-Ki a v Japonsku znali chryzantémy již ve dvanáctém století našeho letopočtu. Květ chryzantémy je vyryt na Mikadově meči z roku 1186 a je i na japonském říšském znaku, stejně tak jako na japonských látkách a vázách.
Nej starší zmínka o chryzantémách v Evropě je ze XVII. století, kdy ji pěstovali Holanďané pod jménem Matriearia japonica. Tato květina přišla k zapomenutí a teprve o sto let později ji přivezl marseillský obchodník Blancard z Číny do Francie. To již Číňané znali 160 druhů této květiny. Z Marseille se chryzantémy dostaly do Paříže odtud pak do Anglie i jinam. Když v roce 1825 pořádala Anglická královská společnost zahradnická první výstavy chryzantém, znala Evropa již čtyřicet druhů květiny. Byly to vesměs květiny s drobnými květy a teprve v roce 1861 přivezl francouzský cestovatel Robert Fortune z Japonska několik druhů velkokvětých a položil tak základ k pěstování našich chryzantém. Evropané nezůstali v pěstování chryzantém pozadu a na světové výstavě v Paříži roku 1889 museli japonští odborníci přiznat, že se chryzantémy evropské vyrovnají japonským. Do Prahy se velkokvěté chryzantémy dostaly teprve v roce 1890 a byly vystaveny tehdejším ředitelem pražských sadů F. Thomayerem v Žofínskýcn sadech.
Pěstování chryzatém
Pěstování chryzantém není náročné. Nemají rády čerstvé hnojení, nejlepší je pro těžší půda ve staré síle. Lze použít i dobře rozleželý hovězí hnůj a samozřejmě i dobrý kompost. Během růstu potřebují pravidelnou zálivku a kypření půdy. Přihnojujeme tekutými hnojivy, například OBM atd. S přihnojováním přestaneme, jakmile poupě ukáže barvu. Odstraňujeme suché a zvadlé spodní listy, jednak mohou být nemocné, jednak dosáhneme, že zde i při kořenech rostliny může probíhat potřebné vzdušné proudění. Sebrané listy pálime.
Pro pěstování v nádobách volíme dostatečně velké květináče, z důvodu jednak dostatečného množství živin, tak i dobré stability květináče na terase při podzimních poryvech větru. V zahradnictví vybíráme vždy rostliny, která mají teprve poupata, a ne ty kvetoucí. Ty nám pak postupně nakvétají a rostliny tak vydrží kvést dlouho do podzimu, někdy až začátku zimy. Odkvetlé rostliny pak hluboce seřízneme, a zasadíme do záhonu. V drtivé vetšině případů dokáží přezimovat, a příští rok opět bohate vykvést
