Vřesy a vřesovce se staly velmi oblíbeným druhem rostlin pro využití nejen v okrasné zahradě, ale i jako osazení nádob na terasách a pdozimních balkonech. Základním druhem včesu je druh Calluna vulgaris. Jeho botanické jméno je odvozeno od řeckého slova kallynein, což značí zametat, nebo čistit, jelikož se dříve používalo vřesů k zhotovování koštat. Celý rod obsahuje pouze jediný druh, od něhož však existuje více forem, a to jak v přírodě, tak v zahradnické kultuře.
Vřes roste ve všech světadílech v rovinách, na svazích i na horách, kde často zasahuje až do výše 2400 m. Je to rostlina velice skromná, kterou zpravidla nacházíme v místech s chudými, ba dokonce i velmi chudými půdami. Je schopna usadit se a žít jako první dřevina v nepevných, holých písčinách, kde dosud nezakotvil život žádných jiných stromů nebo keřů. Vřesy mají každoročně bohatství semen, která dobře klíčí, a tak ani není divu, že se jejich porosty v přírodě neustále rozšiřují. Rostliny jsou značně odolné, jak. vůči zimě, tak i horku a suchu. Calluna vulgaris tvoří stále zelené, bohatě rozvětvené, až 50 cm vysoké keře s malými, šupinatými lístky, přisedlými na dřevě. Má nejraději chudou, písčitou zem, daří se jí ale i v trochu kyselých slatinných, nebo rašelinných půdách, pokud ovšem nejsou stále přéliš vlhké. Nesnáší ale obsah vápna
Na okrajích vřesovišť se zvlášť dobře vyjímají menší skupinky docela nizoučkých vřesů, jako např. Calluna vulgaris Foxii, který dorůstá výše pouze asi 5—15 cm, je tmavě zeleně olistěný a kvete v srpnu až září růžově fialovými kvítky, dále Calluna vulgaris Nana, rovněž se zakrslým vzrůstem a kvítky nachově červenými a také velmi roztomilá odrůda Calluna vulgaris Sister Anne, také pouze asi 10 cm vysoká s plstnatým olistěním a fialově růžovými kvítky. Zmíněné vřesovce obvykle nemívají mnoho květů, zato ale vytvářejí velice pohledné, nízké, v některých případech kulovité, a s výjimkou odrůdy „Sister Anně“ svěže zelené koberečky.
K dalšímzahradnickou kulturou zušlechtěným vřesům patří následující odrůdy, vhodné do našich klimatických podmínek:
- Calluna vulgaris „Alba Plena” bílá plná. 25—30 cm vysoká
- Alportii se vzpřímeným vzrůstem a zářivě tmavočeřvenými květy, 30 cm vysoká
- Aurea světle růžově fialová, žlutě olistěná, 20 cm vysoká
- County.Wlcklow jasně růžová, plnókvětá se stěsnaným vzrůstem, nízká, pouze 20 cm
- Cuprea jasně fialová, vzpřímená, se zelenožlutým olistěním, které se v zimě mění v červenohnědé, 20—30 cm vysoká
- C. W. Nix tmavě fialově červená, vzpřímená, dosti vysoká, až 50 cm
- Flore Pleno kvítky něžně růžové, plné, které vydrží ve vázičkách po celou zimu, dlouho kvete, 20 cm vysoká
- Goldworth Crimson tmavě fialová, velmi pozdní, zvlášť silný vzrůst, 40—50 cm
- H. E. Beale bohatství hodně plných, růžových kvítků s bílým středem, sporý vzrůst, pozdě kvete v září až říjnu, 25 cm vysoká, někdy až 40 cm
- J. H. Hamilton lososově růžová, plnokvětá, vzrůst široký, stěsna¬ný, 20—25 cm
- Mullion květy tmavě růžové, rané, vzrůst stěsnaný, zvlášť vhodná odrůda k pokrytí větších ploch, 20 cm vysoká
- Tib sytě růžová, plná, bohatě kve¬te, 25 cm vysoká.
Vřesy kvetou podle jednotlivých odrůd od července až do října a poskytují vedle estetického požitku také vítanou pastvu včelám. Docela dobře prospívají v každé dobré, vápna prosté zahradní zemi s bohatým obsahem přírodního humusu, písku a rašeliny nebo vřesovky. Jejich použití pro nenáročnost je tedy vhodné pro podzimní balkonové truhlíky, nebo jako trvalejší vgýsadba na větší terasy s objemnějšími nádobami
Vřesy nebo vřesovce ?
K neméně důležitým rostlinám, jako vřesy, patří též vřesovce. Společně dávají těmto partiím zahrádek nejen jméno, ale také určitý charakter. Vřesovce rozdělujeme podle doby květu na jarní, letní a podzimní. Jarní vřesovce, jimž se docela dobře daří i v lehce vápenitých půdách, nasazují svá poupátka zpravidla již na podzim a rozkvétají po prvním pohlazení hřejivými paprsky předjarního slunka. Jsou to rostliny, které patří společně s čemeřicemi, prvosenkami bezlodyžnými, keříky vonných lýkovců a několika dalšími otužilými obyvateli našich skalek k nejčasnějším poslům bohyně Vesny v našich zahrádkách.
Botanické jméno vřesovce Erica je odvozeno od řeckého slova ereiken, což znamená lámati a vztahuje se k vlastnosti dřeva vřesovců. Rod má více než 500 rozmanitých druhů,, z nichž většina roste ve volné přírodě v mimotropických oblastech jižní Afriky, zejména v oblastech se zimními dešti. Asi 12 druhů se vyskytuje ve Středomořských oblastech a sotva 10 druhů roste na evropsko-atlantickém pobřeží od Portugalska až po Skandinávii.
Z početné rodiny vřesovců přichá¬zejí v úvahu pro pěstování v našich zahrádkách pouze čtyři hlavní druhy, a to Erica carnea, Erica cinerea, Erica tetralix a Erica vagans a samozřejmě ještě četné šlechtěné formy. Řada dalších druhů přečkává zimy bez úhony pouze v krajinách s pravidelnou a dostatečně silnou sněhovou pokrývkou.
U nás pěstované vřesovce jsou nízké dřeviny s jehličkovitým olistěním a drobnými, zvonkovitými květy. Nejsou výhradně rostlinami, vhodnými pro slatinná místa nebo rašeliniště, jak se o nich někdy tvrdí. Mají sice určité nároky na polohu a půdu, většinou se ale spokojí s místem na výsluní a každou zahradní zemí s příměsí rašeliny a písku. Vřesovce jsou všestranně použitelné, záhy se rozrůstají a jsou-li hnízdovitě rozsázeny, brzy porůstají hustými, svěžími koberci i značně velké plochy. Zvlášť dobře jim vyhovuje, můžeme-li je nechat v klidu, bez přesazování více let na jednom místě.
U vřesovců se nejčastěji setkáváme s druhem Erica camea, kvetoucím masově červeně, který roste v Alpách až do výše 2600 m, a to dokonce i na vápencových útvarech. Také v Apeninách je domovem, stejně jako v Tatrách, Moravské nížině, nebo v Maďarsku. Od tohoto základního druhu byla odvozena celá řada nádherných zahradních forem.
Ze všech vřesovců nejčasněji vykvétají různé odrůdy druhu Erica carnea, obvykle již zároveň s tajícím sněhem, během léta zazáří ve skalkách jemně růžové a nápadně červené vřesovce ze skupiny Erica cinerea a na podzim oživují naše zahrádky vřesovce ze skupiny Erica vagans. Erica tetralix, která dorůstá výše asi 30 cm, kvete rovněž v letním období, od července do září.
V příhodných podmínkách se jarní vřesovce záhy rozrůstají v bohaté, svěží, stále zelené koberce, kvetou velmi dlouhou dobu a zdobí vřesoviště obvykle až do května záplavou bílých, růžových, růžově fialových i sytě červených kvítků.
