Jste zahradnící z leknutí ? Nbeo jste zapomnětlivý, a často se Vám sane, že Vám květiny uschonou proto, že je zapomenete zalít ? Máte okna nebo terasu na jižní straně, a praží do ní celý den slunce ? Pak hledáte balkonovou květinu, která vdrží všechno. Hledáte netřesky – milé a skromné skalničky, které patří k těm rostlinám, s nimiž obvykle začínáme při vysazováni alpínaTrvalý obdiv a nepomíjející obliba netřeskú spočívá hlavně v tom, že to jsou všeobecně známé, velmi houževnaté, jakékoliv sucho snášející tučnolisté skalničky, jež se výborně uplatňují jak ve slunných skalkách, tak i ve spárách mezi kameny v suchých zídkách, na menších svazích, na hrobech, ve skulinách mezi šlapáky na plném slunci. Netřesky můžeme vlastně umístit téměř kamkoliv, také do truhlíků venku za okny, na terasách, balkónech i rovných střechách domů, v miniskalkách, keramických miskách, ba i v prohlubních větších kamenů. A k jejich oblibě přispívá neméně i ta okolnost, že patří k rostlinám stále zeleným — stále živým, jak napovídá i jejich botanický název Sempervivum.
U nás patřily netřesky již dávno k rostlinám, jimž lidé připisovali léčivou moc. Nejvíce je udivovalo, že tato rostlina, žijící na suchých střechách, stále zůstává šťavnatou i chladnou pod žhavými slunečními paprsky. Netřesky totiž vydrží žít velmi dlouho bez vody, neboť, podobně jako ostatní příslušníci téže čeledi (Crassulaceae), podržují ve všech částech rostliny zásobu vláhy, která jim stačí dlouhý čas. Hodí se do opravdu extrémních podmínek, často jsou voleny jako inspirace pro zimní a podzimní truhlíky, v kombinaci s jinými stálezelenými balkonovkami
Rod Sempervivum čítá na 30 druhů, z nichž některé jsou si tvarerp velice podobné a dost těžko se od sebe rozeznávají. Vedle toho se vyskytuje mnoho přírodních kříženců a také zahradních výpěstků, mnohdy si velmi podobných, takže přesné botanické určení je značně nesnadné. Netřesky jsou v přírodě rozšířeny ve střední a jižní Evropě, rostou na Kavkazu i v Himálájích, avšak vyskytují se dokonce i na Madeiře a na Kanárských ostrovech, kde dorůstají některé druhy až do velikosti talíře.
Netřesky jsou vytrvalé rostliny s listy směstnanými v přízemní, kulovité růžice, které vytvářejí obvykle polštářovité trsy. Jsou rozmanité v tvaru, barvě i velikosti, některé jsou docela lysé, jiné obrvené, kulovité, nebo ploché, zelené, hnědozelené, růžové, červené, nachové i různě kombinované. Květy se objevují uprostřed růžic na masitých, taškovitě olistěných stvolech. Tyto růžice po odkvětu odumírají, když se již předtím postaraly o poéetmé potomstvo v podobě dceřinných růžic. Květy netřeskú mají paprskovitý tvar a jsou bílé, žluté až žlutozelené, růžové až karmínové a naši pozornost upoutávají spíše svým zajímavým tvarem, nežli zářivou krásou. Rostliny bohatě vytvářejí’ semena, množí se ale především z vedlejších růžic, které docela běžně odpadávají a dostávají se tak na nová stanoviště.
Rozchodník – bratranec netřesku
Žádná skalka na výsluní se neobejde bez netřeskú a dokonce i celá skalka, osázená pouze netřesky a jejich blízkými příbuznými, tučnolistými rozchodníky (Sedum), lidově zvanými „mužíčky“, poskytuje v průběhu celého roku tolik zajímavých a stále se měnících obrazů, že nikdy žádnému alpinkáři zcela nezevšední. Jejich nevtíravá krása spočívá v rozličných tvarech a barevných odstínech růžic, některé druhy se vyznačují též pěknými žlutými, nebo červenými květními stvoly a okouzlují četné milovníky těchto skromných dítek přírody i v této podobě. K pravým klenotům skalek, skulin mezi kameny a spár v suchých zídkách patří především drobné, pavučin kou opředené netřesky, zelené, či červené, známé pod jménem Semper. arachnoideum. Osidlují sice pouze nevelká místa, zato se ala zabydlují pevně a spolehlivě, takže je hned tak nějaký plevel, nebo škůdce nezničí. Červeně olistěné netřesky rozkvétají zpravidla červené, nebo růžově, zelené olistěné druhy a odrůdy mívají většinou květy žlutavé. Také zeleň růžic není vždy stejná. Bývá světlejší, nebo tmavší někdy téměř šedá, modravá, nebo dokonce stínovaná.
Ve skalce je velmi účelné, když je pěstujeme vždy ve více druzích a odrůdách pohromadě, mezi kameny a drolinami na suchých a teplých místech. Za společníky z říše ostatních skalniček jim volíme některé nepříliš dravé, nejlépe barevně kontrastní druhy. např. kobercovitý, stříbřitě olistěný pelyněk nebo rovněž šedost říbři tou, avšak mnohem nižší, kompaktnější a vzácnějši raolii, nebo sáhneme po bohatím sortimentu rochodníků, lomikamenů nebo drobných modrých a bílých zvonků.
Takto osázeneé nádoby jsou trvale použitelné na balkonech a terasách, po celou sezonu a dokonce i v zimě
