Je potěšitelnou skutečností, že mezi zahrádkáři stále stoupá zájem o pěstování nových druhl okrasných i balkonových květin. Vedle tradičně pěstovaných růží, karafiátů, muškátů,surfiní a některých jiných běžných druhů květin se zájem zahrádkářů soustředil i na pěstování tulipánů, narcisů, hyacintů a lilií.
Pokud jde o lilie, nejsou v našich zahrádkách příliš rozšířené a také nejsou velké zkušenosti s jejich pěstováním. Je také pravda, že jejich pěstování má i některé nedostatky mezi které, až na menší výjimky, patří poměrně obtížné a zdlouhavé generativní rozmnožování (pomocí semen) a náchylnost některých druhů k různým onemocněním a hnilobě. Tyto nedostatky jsou ale vyváženy mnoha přednostmi. Většina lilií vyniká jak krásou tvarů květů a jejich uspořádáním, tak i širokou škálou různých barev i odstínů a mnohé navíc i velmi příjemnou vůní. Také poměrně dlouhá doba květu, rychlé a snadné množení vegetativním způsobem je jejich další předností. Ten, kdo viděl alespoň jednou rozkvetlý záhon lilií, jistě potvrdí, že patří mezi jedny z nej krásnějších zahradních květin. Navíc je velmi dobře možné jejich pěstování v nádobách, jak dokazují fotografie, a je tedy možní je bez obav využít pro balkony nebo terasy.
Do našich zahrdnictví v posledních letech dorazily velkokvěté hybridy – tzv. „Mid-Century-hybridy“ které vynikají značnou odolností, malými nároky na půdu a prostředí i pěknou barvou a tvarem květů.
Jednou ze zinámějších je odrůda Destiny, která dorůstá výšky 80 cm až 90 cm a má na pevné, rovné lodyze deset i více miskovitých vzhůru obrácených květů, které jsou na rostlině uspořádány v okolících. Barva květů je živě citrónově žlutá a jejich půvab je zvýšen i množstvím drobných kaštanově hnědých teček. Okvětní lístky jsou úzké a před odkvětem se otáčejí nazpět. Průměr květu je asi 12—15 cm. Listy jsou střídavě postavené, sytě zelené, úzké a vytvářejí pěkný kontrast se žlutou barvou květů. Odrůda Destiny, kvete hlavně v černu. Hodí se velmi dobře nejen pro pěstování ve volné půdě, ale i pro hrnkovou a pokojovou kulturu — lze ji přirychlit. Snáší dobře slunce i polostín.
Do stejné skupiny patří i proslavená a krásná odrůda Enchantment. V odborné literatuře se tvrdí, že právě tato odrůda zahájila v roce 1943 revoluci v pěstování lilií. Dosahuje výšky až 90 cm a na pevné lodyze bývá 10—15 ale často i 17 květů. Tvar květu je miskovitý, vzpřímený. Průměr květu dosahuje 15—20 cm. Barva je pastelově oranžová a při plném rozkvětu na sebe upozorní už z dálky zářivým efektem. Květy jsou posázeny množstvím hnědorudých skvrn. Okvětní lístky jsou úzké, zašpičatělé a brzy po rozkvětu se otáčejí nazpět. Kvete v červnu. Listy jsou úzké, tmavě zelené, na lodyze střídavě postavené. Tato odrůda vytváří skoro pravidelně množství drobných pacibulek, které jsou v paždi listů. Těmito pacibulkami se silně rozmnožuje. Stejně jako předchozí odrůda i tato se velmi dobře hodí pro přirychlování, a tím i hrnkovou kulturu. Je velmi životná a odolná proti chorobám. Vyžaduje slunce, snáší ale i slabší zastínění.
Další lilií, která je příbuzná s odrůdou Enchantment, je odrůda Tabasco. Svým květním bohatstvím — 20 i více květů na jedné rostlině předčí i odrůdu předchozí. Tabasco dosahuje výšky 90—120 cm. Květy mají v průměru 15—17 cm a jsou složeny ze širokých okvětních plátků. Barva květů je kaštanově červená s tmavým tečkováním. Kvete koncem května a v červnu. Listy jsou dost úzké, sytě zelené. Jednou z jejich dobrých vlastností je i to že se rychle množí. Pro zdárný vývoj vyžaduje slunce.
Další pěkná odrůda má název Prosperity. Její květy mají misko vitý tvar a jsou obráceny do stran. Dosahují průměru 10—12 cm. Na silném a pevném stonku, který je až 90 cm vysoký, bývá 12 i více květů barvy světle citrónově žluté. Toto zbarvení působí jakoby chladně, ale je velmi zajímavé. Jako u většiny žlutě zbarvených odrůd lilií i zde vytváří jasně zelená barva listů působivý kontrast s barvou květů. Je to velmi odolná odrůda, která patří k nejlepším zahradním liliím. Dobře se uplatní i pro hrnkovou kulturu. Rostlina kvete v červnu a pro svůj dobrý růst vyžaduje slunější místa.
Poslední ze skupiny Asijských hybridů je odrůda Sonáta. Na rozdíl od předcházejících odrůd má květy turbanovitého tvaru, které jsou velmi elegantní. Rostlina dosahuje výš¬ky 130—150 cm. Byla výšlechtěna z velkého výběru Harlequin hybridů. Při vyšlechtění odrůdy Sonata bylo dosaženo především vynikající barvy květů i harmonické stavby květů. Na pevných a dlouhých květních stoncích stojí květy, které jsou uvnitř jemně oranžové, hustě tečkované a na okrajích se barva mění až do lososově růžové. Prašníky jsou kaštanově hnědé. Průměr květu je 9—12 cm a na jedné rostlině bývá 15 i více květů. Kvete koncem června a v červenci. Šlechtitelé lilií tvrdí, že u této odrůdy bylo dosaženo maximum tvarových i barevných vlastností. Jmenovaná odrůda vyžaduje slunce
