Zahrádkáři se čato dotazují jaké okrasné keře si mají do svých, někdy malých zahrádek zasázet. Stává se, že zahrádkář zasází do své malé zahrádky bujně rostoucí keře, které mu pak chtějí všechno ostatní v zahradě udusit, a tu on bere nůžky a stříhá a stříhá. Za rok zase naříká, že mu ty keře strašně bujně rostou a vůbec nekvetou. Láteří přitom na zahradnictví, která mu dodala tyto keře, a neuvědomí si, že to všechno zavinil sám chybným výběrem.
Mezi prvními co do krásy i raného květenství je Azalea molis. Velkými kyticemi květů krásně barevných každého upoutá a naplňuje zahradu pestrostí a půvabem. Dorůstá u nás pejvýše 80 až 100 cm a žádá propustnou zem s příměsí rašeliny, stanoviště pokud možno v polostínu. Vysazuje se do skupin i jednotlivě, zvláště v malých zahrádkách.
Jako další vhodný keříklze uvést Calicanthus floridus – Sazaník květnatý. Je to nižší, přímo větvený keřík velmi pomalého vzrůstu. Vykvélá v červenci zvláštními masitými květy, které velmi krásně voní, jakož i celá rostlina. Narůstá u nás nejvýše do 1 m a žádá slunné stanoviště. Vysazuje se jednotlivě.
Ač trnitý, velmi oblíbený je Berberis Thumbergii pro svůj dekorativní, polorozložený vzrůst, nádherné zbarvení listů na podzim; v zimě je obalen korálové červenými plody. Dorůstá rovněž asi do 1 m a roste dobře i ve špatnější půdě. Polohu žádá slunnou a sušší. Vysazuje se ve skupinách i jednotlivě. Tento druh má skvělou varietu: atropurpurea, s lis¬tem po celé léto krvavě červeným. Je rovněž 80—100 cm vysoký a sází se jednotlivě i ve skupinách. Stanoviště a půda jako u předešlého. Velmi často se používá i pro nízké živé ploty na předzahrádky
Cytisus Praecox – čilimník se svými metlicovitými, svěže zelenými, bezlistými větvičkami vyhlíží v zahrádce velmi exoticky. A což teprve, když rozkvete. Tenké větévky se elegantně prohnou pod tíhou krémově bílých květů a svou jemnou krásou každého uchvátí. Dorůstá rovněž asi 1 m a sází se na slunná stanoviště jednotlivě. Na zimu žádá příkrov chvoje a listu.
Mezi vysokorostoucími trojpuky jsou i nízké druhy nevšední krásy. Deutzia gracilis narůstá jenom asi 80 cm vysoko a kvete brzy na jaře bělostnými hrozny květů. Vysazuje se jednotlivě i do skupin a daří se jí v každé půdě i stanovišti.Deutzia Lemoinei je jako předešlá, jen vzrůstu poněkud silnějšího, 100—120 cm. Květy rovněž v hroznech, smetanově bílé. Je to nenáročný druh, který roste všude.
Četná skupina Diervillií má ve svých řadách zastoupeny zakrsle rostoucí odrůdy. Je to především Diervilla rosea folis purpuréis, velmi pomalu rostoucí keřík s tmavě červeným listem a růžovými květy. Dorůstá asi do 80 cm a vysazuje se jednotlivě. Daří se v každé půdě a poloze. Diervilla rosea folis variegatis, poněkud výše rostoucí keř než předešlý, ozdobný hlavně bíle pestrými listy, ač také pěkně kvete.
Velmi vhodnými solitérními keříky i do nejmenších zahrádek jsou pestrobarevné kručinky — Genista. Dorůstají asi do výšky 1 m a žádá polohu slunnou, na půdu nečiní si zvláštních nároků. Jsou to skutečné perly zahrádky, v barvách od čistě bílé a žluté až do tmavěčervené.
Zimovzdorné liortensie jsou rovněž velmi vhodnými keříky do malých zahrádek. Svými velkými, různě zbarvenými květy v okolících působí velmi dekorativně. Kvetou v letních měsících, kdy je ostatní květena trochu chudá, a jsou proto dvojnásob vzácné. Dorůstají rovněž asi 1 m a daří se nejlépe v polostínu, dostatečně zavlažovaném.
Chaenomelos Maulei (Cydonia Maulei). Tato zakrslá kdouloň je skvostem mezi keři. Svými cihlově červenými květy přímo hýří, a to brzy z jara a často po druhé na podzim. Dorůstá asi 80 cm výšky a sází se jednotlivě i do skupin. Je to keřík nenáročný, daří se i v půdách chudších.
Paeonia arborea, pivoňka dřevitá, je ve všech svých odrůdách velmi vhodný solitérní keř do malých zahrádek. Roste velmi pomalu a přitom každoročně kvete v barvách od čistě hílé až do tmavě červené, žlutou nevyjímaje. Daří se v každé zahradní půdě a slunné poloze.
Jako mezi trojpuky jsou i mezi pustoryly druhy zakrsle rostoucí. Jsou to hlavně tyto druhy Philadelphus Lem. Albatre čistě bílých, plných květů, asi 1 m vysoký. Philadelphus Lem. Belle Etoile, jednoduchých velkých bílých květů s červeným středem, rovněž asi 100—120 cm vysoký. Philadelphus Lem. Mantean ďHermine čistě bílých plných květů, slabounkých letorostů, které se pod tíhou květů elegantně prohýbají. Dorůstá asi 80—100 cm. Sází se jednotlivě i do skupinek. Všechny Pustoryly jsou keře nenáročné a daří se jim všude. Rostou dobře i v půdách chudších a ve vysokých polohách.
Potentilla fruticosa — mochna, tvoří husté, drobně olistěné keříky, které kvetou skoro po celé léto čisté bílými a žlutými květy. Dorůstá asi 1 m a daří se v každé půdě, i chudé, jen když má dostatek světla. Vysazuje se jednotlivě i do skupin.Ribes alpinum, meruzalka horská, tvoří úhledné husté keříky, kvete záhy na jaře a v létě je zdobena krvavě červenými bobulemi. Daří se všude a je s oblibou vysazována i v půdách chudých a kamenitých.
Tavolníky skrývají ve svých řadách druhy vhodné pro naše účely. Jsou to hlavně tyto odrůdy:Spiraea pumilla, které kvetou velmi bohatě skoro po celé léto. Květy jsou uspořádány ve velkých okolících v barvách od bílé až do tmavě červené. Dorůstají jen do výšky 60—80 cm a sázejí se jednotlivé a také do záhonů a skupin. Jsou nenáročné a daří se všude.
Také mezi kalinami jsou zástupci trpasličího rodu – Viburnum Carlesii, kalina sporého vzrůstu, tuhých, kožnatých listů, která vykvétá brzy z jara spoustou voskově růžových, velmi vonných květů. Dorůstá do výšky 1 m a daří se v každé zahradní půdě. Polohu má ráda pokud možno slunnou a otevřenou. Vysazuje se jednotlivě.
Velmi pěkná a vhodná do nejmenších zahrádek je vláknatka — Yuoca filamentosa. Tvoří růžici pravidelné rozložených kožnatých listů, z nichž vyrůstá květný stvol asi 1 m vysoký, obalený bílými vonnými zvonky. Daří se v každé zahradní půdě na výsluní. Tam také každoročně kvete. Sází se jednotlivě i do skupin.
