Rajčata patří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny. Nechybějí nikde na zahrádkách v teplejších oblastech, ale ani v oblastech s poněkud drsnějšími klimatickými podmínkami, kde se s úspěchem pěstují v prostorách chráněných převážně průsvitnými fóliemi nebo ve skleníku. Díky relativní nenáročnosti na pěstování se staly rajčata oblíbené i por pěstování na balkonech nebo terasách. Vysoká míra výnosu a schopnost rajčat odolat přímému slunečnímu žáru z nich dělá ideální balkonové rostliny, a pokud rajčata dozrávají, je možné hovořit i o jistém estetickém hledisku.
Choroby rajčat
Radost z úspěchu při pěstování se však nemusí dostavit. Někdy se rostliny rajčat špatně vyvíjejí a mají mladé listy nepravidelně světlezeleně skvrnité, jindy se tvoří na špičkách plodů ostře ohraničené vodnaté skvrny různé velikosti, které rychle tmavnou, tvrdnou a jsou vpadlé. Ještě častěji se na plodech zelených, ale i dozrávajících a zralých objevují na nejrůznějších místech nepravidelné zahnědlé skvrny různé velikosti. Pěstitelé jistě též pozorovali předčasné odumírání listů. Na základě znalosti příčin poškozeni je možná ve většině případů účinná preventivní ochrana.
Mozaikovité nepravidelné světle zelené skvrny na mladých listech jsou příznakem virové choroby mozaiky rajčat, kterou přenáší savý hmyz, hlavně mšice. Přímá ochrana není zatím možná. Preventivně se doporučuje chránit rostliny před mšicemi (například postřik Pirimorem DP 0,05 až 0,075%, tj. 5—7,5 g na 10 litrů vody, poslední možný postřik 3 dny před sklizní, v menším rozsahu se může použít též Pirimor spray).
Příčinou vzniku tmavých skvrn na špičkách plodů rajčat je absolutní nebo i relativní nedostatek vápníku. Dochází k němu při nadměrném použití průmyslových hnojiv za sucha, což způsobuje v půdě vysokou koncentrací solí. Vydatnými zálivkami (je lépe zalévat spodem] se výskyt choroby omezí nebo vyloučí. Účinnou ochranou jsou též preventivní postřiky chloridem vápenatým v koncentraci 0,5 % (tj. 5 g přípravku na 1 litr vody).
Nepravidelné šedozelené až zahnědlé skvrny různé velikosti na plodech jsou způsobovány houbovou chorobou plísní bramborovou (Phytophthora infestans). Na napadených plodech je zahnědlé i pletivo pod skvrnami, což je dobře patrné na průřezu. Skvrny se mohou objevit též po sklizní, i když plody byly sklizeny zdánlivě jako zdravé. Houba napadá též listy, které tmavnou, hnědnou až černají a odumírají. Plíseň bramborová je nejnebezpečnější chorobou rajčat. Často zničí až 80 %. plodů. Největší škody způsobuje ve vlhčích letech a ve vlhkých oblastech. Rajčata jsou ohrožena, jakmile se objeví plíseň bramborová na raných bramborách (obyčejně již koncem června). Proto je nezbytná preventivní ochrana, spočívající v opakovaných postřicích. Intervaly postřiků (obvykle 10—14 dnů) jsou závislé na průběhu počasí (za vlhka kratší, za sucha delší). Pěstujeme-li rajčata ve sklenících, musíme dbát na intenzívní větrání. Nejvhodnější přípravek pro drobné pěstitele je Kuprikol 50 (měďnatý přípravek), který se používá v koncentraci 0,6—0,7 % (tj. 6—7 g na 1 litr vody). Ochranná lhůta (tj. poslední postřik před sklizní) je 7 dnů. Tato skutečnost dává možnost postřiků i v období, kdy již byly sklizně zahájeny a kdy stále trvá nebo je dokonce zvýšené nebezpečí infekce rostlin plísní. V takových případech se postřikuje ihned po sklizni a s další sklizní se může začít již za 7 dnů. Proti plísni bramborové jsou účinné i jiné přípravky :
Neroxon 0,6 (6 g na 1 litr)
Perozin 75 B 0,4% (4 g na 1 litr)
Dithane M-45 0,2% (2 g na 1 litr)
Tyto přípravky však mají ochrannou lhůtu 21 dnů a jejich aplikace již nepřichází v úvahu po zahájení sklizní. Na listech, lodyhách i plodech může někdy škodit čerň, vyvolávaná houbou Alternaría sp. Na listech se tvoří hnědé skvrny (0,5 až 1 cm) se soustřednými kruhy za vlhka pokryté Jemným černým popraškem konidií. Na plodech (jejich napadení nebývá časté) mohou vzniknout na různých místech rovněž tmavé, vpadlé skvrny se soustřednými kruhy). Choroba na listech byla pozorována v posledních letech ve větším rozsahu na kulturách ve fóliových krytech.
Na polních kulturách se někdy ve větším rozsahu vyskytuje septorióza, vyvolávaná houbou Septoría lycopersici. Houba napadá listy (nejdříve starší), někdy stonky, květní stopky a kalichy; plody nenapadá. Na lis-tech se objeví malé, nerovnoměrně kruhovité, šedivé skvrny s tmavším okrajem. Uprostřed skvrn jsou nepatrné drobné tečky. Vyskytne-li se choroba v porostu brzy, může způsobit předčasné zničení listů. Vyskytne-li se až v době, kdy jsou plody dobře vyvinuté, nezpůsobuje již ztráty.
Je vhodné upozornit ještě na houbu Cladosporum fulvum, která může být nebezpečná hlavně v kulturách ve sklenících a fóliových krytech. Na horní straně listů (nejdříve starších) jsou světle zelné až žluté skvrny (0,5—1 cm). Na spodní straně skvrn se tvoří bílošedý až zelenavý, později hnědý až olivový sametový povlak houby. Choroba se rychle šíří při vysoké relativní vzdušné vlhkosti (98 procent). Proto je důležité intenzívní větrání. Doporučuje se starší listy včas odstraňovat a ničit.
Proti všem uvedeným houbovým chorobám jsou účinné preventivní postřiky fungicidními přípravky, které se doporučují na ochranu proti plísni bramborové. Rajčata napadají ještě další parazitické houby, které způsobují odumírání rostlin hlavně po opakovaném pěstování na témže místě. V takových případech se doporučuje dezinfekce půdy (např. ve skleníčcích) Nemati- nem podle návodu, který je uveden na obalu.
Na rozdíl od pěstování rajčat ve skleníku nebo přímo na zahraádce však při pšstování na balkonech dochází k daleko nižšími výskutu houbových i plísňových chorob rajčat, především díky podstatně suššímu klimatu , které na balkonu nebo terase panuje. Klidně se Vám tedy může stát, že budete na záhoně likvidovat zbytkly napadených rostlin, zatímco rajčata na balkoně krásně porostou.
zdroj – nemoci a choroby rajčat
