Balkon nebo terasa nemusí být jen místo, kam vysazujeme okrasné druhy rostlin – letničky nebo trvalky. Svou práci mohou odvést balkonové truhlíky i při pěstování zeleniny nebo ovoce – třeba jahod. Stáleplodící velkoplodé jahodníky vysazujeme na rozdíl od jednouplodících (červnových) odrůd v mnohem delším období, tj. téměř po celou dobu vegetace. Tato možnost je dána tím, že většina těchto odrůd obnovuje květenství (diferencuje), znovu od června až do zámrazu, a to v poměrně krátkých intervalech. Za včasnou lze považovat výsadbu těchto odrůd ještě do konce srpna, až začátku září, neboť do příchodu zimy vesměs stihnou diferenciaci. S kořenovými bály je pak můžeme sázet i kancem září.
I jarní výsadba stáleplodících odrůd má určité opodstatnění, neboť získáme ještě jednu dobrou sklizeň. Ztratíme totiž (doporučeným vyštípáním květů) jen první sklizeň, která vesměs nepřesáhne 10 % celkové úrody. Pokud tedy vysadíme jady brzy na jaře, je možné se dočkat na vlastním balkoně úrody ještě téhož léta.
Letní výsadba stáleplodících odrůd nejen že neposkytuje všechny výhody letní výsadby červnových (jednoplodících) odrůd, ale je i obtížnější, neboť stáleplodící odrůdy většinou mnohem pomaleji a spořeji vytvářejí sadbu. Převážně stejné výsledky poskytne i o týdny pozdější a snadnější výsadba těchto odrůd. Ve výjimečně dlouhém podzimu sklidíme sice z letní výsadby ještě trochu plodů, ale naopak při brzkém příchodu zimy se rostliny tvorbou plodů jen zbytečně vysilují. Tomu se ovšem nevyhneme ani vystopováním květů, neboť se do zimy znovu vyvinou.
Pěstování jahod v truhlíku
Stáleplodící velkoplodé jahodníky lze vysazovat stejným způsobem jako odrůdy červnové. Protože jsou to odrůdy čistě zahrádkářské, pěstujeme je výhradně se zvýšenou péčí. Za poměrně vhodný lze označit řádkový způsob výsadby , čemuž přizpůsobíme i veliksot nádob, do kterých je zasazujeme. Nevhodné jsou všechny druhy hnízdových výsadeb a výsadba na hrůbcích,. Dobré výsledky dává též jednoletá hustá výsadba, která ale nemusí být u stáleplodících odrůd tak včasná — stači do konce srpna.
Nevýhodou jednoleté husté kultury stáleplodících odrůd je, podobně jako u téže kultury červnových odrůd, vysoká spotřeba sadby. Navíc je nutné odstraňovat stále šlahouny, které se během prodloužené sklizně vytvářejí a které v tomto případě, tj. při hustém sponu, musíme odstraňovat bezpodmínečně. Volíme proto jen odrůdy méně odnožující, např. Genevu.
Použít lze kteroukoliv ze stáleplodících velkoplodých odrůd, ovšem nejvhodnější jsou odrůdy brzo kvetoucí a plodící na dceřinných rostlinkách, jako např. odrůda Hummi-Gento, která je jednou z nejvýkonnějších odrůd vůbec. Použitelné jsou též tav. odrůdy špalírové, jako např. Sonjana, nebo poslední novinka Frapendula-Hummi. Třetím rokem již stáleplodící jahodníky nenecháváme.
Dříve doporučované odstraňování šlahounů a tvořících se dceřinných rostlinek u stáleplodících odrůd je nutno označit jen jako nepřirozený, a proto škodlivý zásah. Zvláště škodlivé je pak okamžité odstraňování šlahounů, které vede jen k jejich neobvykle zvýšené tvorbě (pud sebezáchovy), a proto ke stále většímu a neužitečnému oslabování rostlin i k větší pracnosti. Proč máme zabraňovat přirozenému zvýšení sklizně stáleplodících odrůd, když jsou toho schopné, jak dokázala praxe.
